· 

Víno a fado

Napsal: Łukasz

 

Část portugalské duše je utkaná zpěvem fada, což je žánr tak specifický jako Portugalsko samo. Když ho poslouchám, probouzí ve mně široké spektrum emocí: touhu i čistou lásku, melancholii i radost - to všechno jako odraz lokální reality. Historie fada sahá až do 19. století. Jedním z nejdůležitějších hlasů nové vlny tohoto stylu hudby je bezesporu Cuca Roseta, která účinkovala i na festivalu Alma do Vinho v Alenqueru. A protože milujeme Portugalsko a jeho slavnosti, víno a dobrou hudbu, takovou událost jsme si nemohli nechat ujít.

 

Město

 

Protože jsme přijeli ještě před začátkem festivalu, měli jsme možnost Alenquer prozkoumat. Jedná se o relativně malé město. Jeho atmosféra je specifická, chvílemi jsem si dokonce nepřipadal jako bych byl v Portugalsku, ale spíš někde na Balkáně. Docela mi připomínal kosovský Prizren. Město vyrostlo v údolí, kterým protéká malá řeka. Má dvě tváře –industriální, na kterou upomíná zejména opuštěná továrna v centru města, a historickou.

 

Pozoroval jsem nadšení Míši, když jsme procházeli úzkými uličkami starého města. Za každým rohem číhá něco zajímavého – kouzelný detail tradiční architektury, výhled na město, street art, kontrast mezi rozpadajícími se budovami a těmi nově zrekonstruovanými. Smutek, štěstí; minulost, přítomnost a potenciál do budoucnosti. Saudade. Fado na pohled.

 

Festival

 

Festival Alma do Vinho probíhal v roce 2017 poprvé. Zrodil se na základě rozhodnutí města propagovat poklady regionu Oeste: víno a kulturu. Slavnost trvala čtyři dny, my jsme si vybrali ten, kdy zaznělo fado.

 

Festival byl perfektním místem pro milovníky nápoje bohů. Na každém rohu byla k ochutnání vína produkovaná v regionu. Zakoupením skleničky měl každý možnost zkusit víno zdarma od všech přítomných vinařství. Na festivalu nechyběla ani naše oblíbená Quinta do Gradil, ale tentokrát se naším hostem stala Quinta de S. Sebastião. Jejich marketingový slogan The rebirth of the land (znovuzrození země) by mohl stejně tak dobře sloužit jako popis celého eventu. Bok po boku se vedle sebe nacházely stánky ostřílených hráčů i nováčků. Návštěvníci tak mohli kromě starých dobrých chutí objevit i nové, třeba u stánku patřícímu vinařství Quinta de Vale Mourisco.

 

Nechybělo ani výborné jídlo, z rozmanité nabídky si musel vybrat snad úplně každý.

 

Co by to ale bylo za festival kdyby chyběla…

 

Hudba

 

Noty proplouvaly vzduchem mezi návštěvníky festivalu a dodávaly mu ještě lepší příchuť. Od folku, farmářské muziky silně spojené se sklizní až po flamenco. Třešničkou na hudebním dortu bylo fado v podání již zmiňované Cucy Rosety.

 

Folková kombinace zpěvu, tance a tradičních oděvů v provedení Parque Urbano da Romeira byly příjemným začátkem, který udal rytmus pití a stravování.

 

Trianeando Flamenco Y Sevillanas de Joaquín Moreno pro mě bylo příjemným překvapením zařazeným do programu. Specifická melodie flamenca “oteplila” večer, který začal být po slunném odpoledni velmi chladný. Bohužel ani umění kapely nás neudrželo venku (možná jsme česko-polské duo, ale přesto jsme už navyklí na lepší počasí). Před pódiem jsme se tak objevili až před závěrečným koncertem.

 

Fado se stalo zlatým hřebem večera - přesně takovým, jaký jsem očekával. Cuca Roseta předvedla vystoupení spojující klasické a nové, Portugalsko se zbytkem světa. Texty jejích písní v tomto stylu byly velmi dojemné. Bohužel jsme jim nerozuměli, jelikož naše znalosti portugalštiny dostačují pouze na objednání kávy nebo zakoupení jízdenky na autobus. Show by nebyla tak dobrá bez výborných muzikantů, kteří zpěvačku doprovázeli. Koncert Cucy Rosety nasytil mé srdce a duši lépe než cokoliv jiného během festivalu.

 

S fadem stále znějícím v našich uších jsme se vydali na zpáteční cestu do Consolação. Té noci se nám zdály sny obzvlášť…romantické!

Follow Us

Subscribe



Web Analytics Made Easy - StatCounter