· 

Míříme na západ

Napsali: Miška a Łukasz

 

Když jsme dorazili k břehům Ohridského jezera v Albánii, byla temná a chladná noc. Daleko od svých domovů – Česka a Polska, unavení, ale plní očekávání…takové bylo naše první setkání před projektem v rámci Erasmu. Nejen nadšení z poznávání nových míst spletlo naše cesty, které už se nerozdělily. Od té doby ale už minul nějaký ten pátek a my jsme spolu objevili spoustu nových míst, zejména ve střední a východní Evropě. To byl jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli změnit směr. A v Evropě není mnoho míst víc na západ (a jih!) než Portugalsko.

 

V případě hezčí polovičky z našeho Wandering Sloths dua popud vydat se do Portugalska vycházel z nudy. Míša měla dost svých studií a českého formálního systému vzdělávání. Řešením se stala myšlenka dát si pauzu od Univerzity Karlovy a nabrat cennou zkušenost na stáži v zahraničí.

 

Zatímco mnoho spolužáků z univerzity využilo příležitosti vyjet do zahraničí na studijní pobyt, mě osobně takhle možnost nikdy příliš nelákala. Z vyprávění ostatních jsem v ní viděla mnoho zábavy a nedostatek rozvoje, který bych si představovala. Zároveň je ale také pravda, že mám ráda jakýsi osobní komfort, a tak jsem zkrátka zůstala několik let tam, kde mi toho moc nechybělo. V Praze jsem vždycky viděla spoustu příležitostí a s lidmi z jiných zemí jsem se stýkala v Česku tak jako tak. Aby mi studia dávala smysl, našla jsem si zároveň práci v oboru, abych pochopila, jak věci fungují v praxi. Hodně jsem také cestovala, ale nikdy ne na dlouho. Čím víc jsem ale viděla a zažila, tím víc jsem chtěla vyjet do zahraničí na delší dobu - zůstat na jednom místě, ponořit se do cizí kultury a žít ji. S podporou Lukasze rozhodnutí udělat tenhle krok bylo v závěru poměrně snadné a nebylo už na co čekat.

 

To, kam se vydat, také nepředstavovalo problém. Vždycky jsem milovala jižní země, jejich atmosféru a know-how jejích obyvatel umět si užívat života. Nakonec jsme se rozhodli pro Portugalsko, zemi, o které jsem slyšela tolik pozitivního, ale nikdy předtím jsem ji sama nenavštívila.

 

A já? Mně Portugalsko chybělo. Byl jsem tu minulý rok a zjistil jsem, že to je pro mě perfektní místo, které nabízí mix úžasného počasí, příjemných lidí a bohaté kultury a historie. Do Portugalska jsem se chtěl vrátit od momentu, kdy jsem ho opustil. A tahle příležitost přišla před pár měsíci, když se Míša rozhodla, že chce strávit někde v zahraničí delší dobu. Ohledně navrhované destinace jsem ji nemusel dlouho přemlouvat.

 

A teď k tomu, co tu vlastně děláme. Začali jsme spolupracovat s iniciativou Go Beyond Lisbon. Název mluví za vše – naší každodenní povinností a radostí zároveň je objevování a mapování zajímavých, ale málo turisticky známých míst za hranicemi Lisabonu. Míša je tu na stáži spojené s PR a žurnalistikou a já tu dělám konzultanta, který navrhuje možnosti rozvoje.

 

Naše portugalské dobrodružství začalo v jednom z největších měst, v Portu. To nás okouzlilo svou atmosférou a rozhodně se tam plánujeme vrátit. Odtamtud jsme zamířili do turisty nasyceného Lisabonu. Naše cesty nás ale vedly ještě dál, za brány hlavního města, na mnoho míst v regionu, který metropoli obklopuje.

 

Objevovat a mapovat krásný region Oeste (a nejen ten) jsme začali na konci srpna. Naše první expedice proběhly na pobřeží do Santa Cruz a do vesnice Marteleiry na typický lokální festival. Ten nás zaskočil hlasitou disco hudbou a příjemně potěšil výborným tradičním jídlem. Pokračovali jsme do přímořského městečka Consolação, kde jsme nakonec strávili celý měsíc. To byl ale jen začátek, o našich dalších cestách a dobrodružstvích si budete moct přečíst v dalších článcích.

Follow Us

Subscribe



Web Analytics Made Easy - StatCounter