· 

Bulharsko už nikdy více

Napsala: Míša

Komentoval: Lukasz

 

Miluji cestování, poznávání nových kultur a lidí z různých koutů světa. Doposud jsem navštívila 28 zemí, většinu v Evropě. A musím říct, že se mi líbilo téměř všude. Obvykle se najde něco, co dokážu ocenit a vychutnat si. Většinou se jedná o jídlo, kulturu, jídlo, památky, jídlo, moře atd. To, do jaké míry si cestování dokážu užívat, závisí samozřejmě také na tom, s kým cestuji.

 

Abych se přiznala, jsem ten typ člověka, který si dost často na něco stěžuje. Dokonce i když jsem relativně spokojená, obvykle si stejně najdu něco, co mě dokáže vytočit nebo otrávit (například já). Během cestování je to ovšem jinak. Nepotřebuji moc, abych byla jednoduše šťastná. Miluji dlouhé procházky, ztrácení se ve spletitých ulicích měst a objevování zapadlých míst bez turistů. Mám ráda ochutnávání lokálních specialit. Nemusím za ně ale zbytečně utrácet v drahých restauracích, stejně tak jako za stupidní suvenýry. Dokážu se radovat z maličkostí, třeba si sednout na lavičku na kopci (teda pokud se tam já – lenochod čas od času donutím vylézt) a kochat se nekonečně dlouho výhledem na město.

 

Jedna z mých nejoblíbenějších aktivit (kromě zkoušení nového jídla) je pozorování lidí okolo sebe. Toho, jak vypadají a jak se chovají. Právě oni jsou totiž důležitým faktorem, který utváří závěrečný dojem z nově navštíveného místa. Jsou schopní mi zpříjemnit den vráceným úsměvem nebo nabídnutím pomoci (třeba s udáním správného směru, když zrovna vypadám, že nevím, kde jsem).

 

Důvod, proč tohle všechno píšu je ten, že se mi v podstatě nikdy nestalo, abych se ocitla v zemi, kde bych měla problém najít si něco pozitivního. Kdyby mi něco podobného řekl někdo před mou cestou do Bulharska, nevěřila bych…

 

Bulharsko a já

 

Do Bulharska jsem zavítala dvakrát a navštívila jsem tam mnoho míst (Sofii, Varnu, Plovdiv, Veliko Tarnovo, Balčik, Slunečné pobřeží, Nesebar). Před pár lety jsem se do země růží vydala poprvé s mamkou na „tradiční“ dovolenou u moře. Podruhé tomu bylo letos v květnu s mou drahou polovičkou (to jsem já!), kdy jsme se rozhodli dobrovolničit na tamním filmovém festivalu.

 

Bulharsko je oblíbenou letní destinací mnoha (nejen) českých turistů. Ti sem jezdí (předpokládám) zejména díky příznivým cenám, slunečnému počasí a teplému moři. Tenhle trend začal už za socialismu, tehdy taky moc jiných možností, kam se vydat do ciziny, nebylo (moji rodiče jeli do Bulharska dokonce na líbánky). Dřív jsem si myslela, že kdyby bylo Bulharsko tak špatné, tolik lidí by tam přece nejezdilo… No, zmýlila jsem se.

 

Problém č. 1 – Servis

 

Když to zkrátím, v Bulharsku jsem nenašla nic z toho, co na cestování miluji. Co se týče Bulharů samotných, většina z nich na mě působila nepříjemně. To, jak jsou místní vnímáni turisty, má přirozeně dopad i na zákaznický servis. Když jsem se v kavárně zeptala na anglické menu nebo si chtěla objednat něco, co „náhodou“ zrovna neměli, připadala jsem si díky výrazu obsluhy jako oběť, která by na místě nejraději v danou chvíli vůbec nebyla. Náš zákazník náš pán Bulharům nic neříká, což upřímně vůbec nechápu (lidi tady obecně nejspíš vůbec netuší, že obsluha zákazníka je něco víc než pouhá výměna produktu za peníze). Servis přitom tvoří v zemi největší část příjmů. No, s trochou úsměvu by možná mohly být i vyšší.

 

Problém č. 2 – Nepořádek a toulavá zvířata

 

Můj názor je, že v Bulharsku toho není moc k vidění, zejména co se týče architektury. Další věcí je, jak se Bulhaři o památky a další budovy (ne)starají. V zemi je spousta nepořádku, vedle hotelů pro turisty najdete často opuštěné chátrající budovy. Vidět tohle v zemi, která je členem EU už 10 let, není zrovna milé překvapení. Asi nejen mně v takové chvíli hlavou běhají otázky okolo peněz z evropských dotací ztracených kdesi po cestě do Sofie…

 

Dalším nepříjemným zjištěním pro mě byl vysoký počet opuštěných psů a koček, které v ulicích potkáte na každém kroku. Bulharské řešení je jednoduché (a zároveň dost nedomyšlené) – vykastrovat toulavá zvířata a pustit je zpět do ulic.

 

Problém č. 3 – Moře a pláže

 

A teď o tom, co Bulharům jde velmi dobře – oblbnout lidi. Mluvíme tu přece o zemi růží, která nabízí průzračné moře, krásné písečné pláže, úžasnou gastronomii a mnoho historických unikátů. Nenechte se zmást. Nevím, jestli je to tím, že jsem rozmazlená kulturním bohatstvím a úrovní střední Evropy (region, který trpěl jak během válek, tak za socialismu, ale nezapomněl se starat o své dědictví). Bulharsko je v tomto případě spíše špatným příkladem, který zůstává Východem v negativním slova smyslu.

 

Z mojí zkušenosti nemůžu říct bohužel nic pozitivního o moři, které je v sezoně obvykle plné řas a neudržované pláže celkovému dojmu příliš nepomáhají.

 

Problém č. 4 - Jídlo

 

Aby toho nebylo málo, v Bulharsku mi příliš nechutnalo ani jejich jídlo. Co můžu doporučit je grilované maso, čerstvá zelenina a ovoce a víno, tím výčet končí. Nezkoušejte pizzu nebo těstoviny, hlavně pokud jste zvyklí na jejich tradiční italskou verzi. Zklamu i milovníky kávy, místo kvalitní pražené kávy obvykle dostanete instantní řešení (tím nemyslím okamžité). Otázkou také zůstává pečivo. Ve velkém se tu totiž jí veka, čerstvý křupavý chleba nečekejte (opečená veka s máslem a česnekem nás zachránila).

 

Špetka pozitivity na závěr 

 

Navzdory všemu, co jsem napsala, nemůžu říct, že by v Bulharsku bylo špatné úplně všechno. Viděli jsme pár pěkných míst (mým (naším) oblíbeným je Veliko Tarnovo) a potkali několik milých lidi. Klíčové slovo je v tomto případě několik – výjimky, které bohužel nezměnily můj celkový dojem.

 

Přesto si ale myslím (doufám), že Bulharsko je země plná potenciálu, který je možné využít. Její budoucnost je bezesporu v rukou mladých lidí, kteří jsou snad více otevření a schopní vzít si dobrý příklad ze zahraničí a aplikovat ho ve své zemi (bohužel spousta z nich preferuje žít v zahraničí nebo pasivně přijímat věci takové, jaké jsou).

 

(P.S. Stále doufám, že se mi podaří Míšu přesvědčit dát Bulharsku ještě jednu šanci – rád bych totiž zkusil Bulhraské hory a přírodu nebo třeba Festival růží.)

 

Follow Us

Subscribe



Web Analytics Made Easy - StatCounter